ACH. Jaké to asi je spát celou noc?

Je to tak dávno, že si to nepamatuji. Kdyby mi kdysi někdo řekl, že budu několik let spát přerušovaně po dvou až třech hodinách, že to přežiju (ještě tedy není konec) a k tomu budu schopná přes den fungovat, asi bych si myslela, že se úplně zbláznil. Je to zápřah, co si budeme povídat. Spánek je prostě základ. Jenže tato informace nám s malým nespavcem nepomůže, co?

V některých kulturách nespí úmyslně, aby si přivodili stav změněného vědomí. Chápu, momentálně ho mám také změněné, jenže mě nenapadá, k čemu mi to je dobré. Asi je k tomu potřeba klid a meditativní prostředí. Nejspíš to bude tak, že nevyspání otevírá jakýsi komunikační kanál, který obvykle nepoužíváme. Můžeme se pak dozvědět zajímavé věci 🙂 Berte tuto mou domněnku s rezervou, i když… píšu tyto řádky v řádně nevyspaném stavu, tak to mám třeba rovnou ze zdroje.

Jít delší dobu pod svůj spánkový limit vyvolává opravdu zvláštní stavy, člověk by se i bál, jestli to zvládne ve zdraví. Dostává se na hranu fyzického vyčerpání. Možná v tom je skryto poselství, člověk si ošahá a posune hranice. Když si vzpomenu na své první šestinedělí, je mi jasné, že to zvládnu. Více o mé šestinedělní zkušenosti si můžete přečíst v tomto článku.

Posledních pár nocí bylo, co se týče mého spánku, kritických. Mám za to, že se seběhlo několik faktorů. Úplněk, rýma mladší dcery, růst zubu a návrat manžela po dvou a půl měsících, což také přináší emocionální rozrušení. Mladší dcera se budila ještě častěji než obvykle, potřebovala mě cítit tělo na tělo, neustále se „kojit“ a nedej bože, abych se k ní otočila zády. Tři noci za sebou byla dokonce několik hodin vzhůru, aby při rozednění usnula. Poslední noc tohle vynechala, za to starší dcerka se několikrát za noc probudila s pláčem.

Když nemůžu spát z mých důvodů, vím, že to můžu ovlivnit. Stává se to, když mám neodbytné myšlenky, nebo se ten den dělo něco emocionálně silného, případně zcela obyčejně zpracovávám dění dne. Když mě nenechají spát děti, nemůžu to ovlivnit. A netuším kolik nocí bude ještě bezesných. Jak dlouho porostou zuby, jak dlouho budou mít ucpané nosy nebo kdoví co ještě.

V takových náročných dnech mě drží víra, že Vesmír nám nakládá jen tolik, kolik uneseme. Vědomí, že to jednoho dne skončí. Někdy je to s třeštící hlavou, rozmazaným viděním, neschopností dát dohromady kloudnou větu a mimózním vědomím těžké. Mozek jakoby omezoval svou kapacitu, vyřazuje logické uvažování, o číslech a praktických věcech se mnou není žádná řeč.

Dostávám se do jakéhosi odevzdaného stavu, kdy se začínám modlit. A samozřejmě využívám pomoc ostatních a říkám si o tuto pomoc. Postavím sama sebe na první místo, vědomě si dny ulehčuji a udržuji naději, že třeba dnes bude dobrá noc. Připadá mi, že můj systém sám eliminuje energii a „problémy“, které mě jindy zatěžují, mi jsou v tomto stavu jaksi jedno. Na druhou stranu, čím více jsem nevyspalá, tím více se plíží úzkost.

Nemám na mysli nevyspání jedné nebo dvou nocí, když propaříte víkend. Víte, že to doženete. Mám na mysli fyzické vyčerpání. Když bylo Míše několik měsíců, začaly jí růst zuby a celý měsíc se budila po hodině. Žádná dohoda, žádný kompromis. Mami, sorry, budu tě budit. Tak dlouho, jak budu potřebovat. Která máma by to neznala, že? Pocit, že jsem tak unavená, že nemůžu usnout.

Dny, kdy se myšlenky smrsknou jen na jednu, kdy už půjdu spát. Kdy mám enegii dělat jen to nejnutnější a nechci na nikoho mluvit. Paradoxně, když se donutím něco příjemného dělat a třeba s někým blízkým se sejít, dobije mě to. Vyjít ven a vystavit tvář sluníčku. Nechat se pohladit vánkem. Zpomalit a užívat si maličkostí. Přijmout únavu a být s ní.

A ono si to po nějaké čase sedne, sladíme se a vyspíme. Dokonce i já budu jednou spát zase celou noc bez buzení, i když si to teď neumím ani představit 🙂

Ukazuji ženám, jak procházet mateřstvím s laskavým nadhledem a respektem k dětem i sobě.

Můj příběh si přečtěte zde >>

Jsem autorkou eBooků Co ví moudrá máma, 6 tipů, jak na mateřské neztratit sama sebe a 11 zkratek pro pohodu matek.

Také pro vás mám videoseriál Co je úžasného na mateřské dovolené.

Můžete mi napsat na email lucie@luciekirby.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů