Když se na počátku mateřství nedaří…

Jste novopečenou maminkou a zaskočila vás velká změna? Učíte se za pochodu a postrádáte někoho, kdo podá pomocnou ruku a řekne vlídné slovo? Přestáváte sama sobě rozumět?

Dřív by mě to ani nenapadlo, ale nyní už vidím, jak se přehlíží narození mámy. Celé těhotenství se řeší rostoucí miminko v bříšku, porod, okrajově šestinedělí, ale kdo se zabývá tím, jak se mění uvnitř duše ženy?? 

Přitom se jedná o zásadní životní přechod. Kdy se vlastně žena stává mámou? Početím nebo porodem? Těžko říct. U sebe jsem to vnímala jako postupný proces. S pomalu rostoucím bříškem někdy v druhém trimestru mi to došlo.

JÁ budu MÁMOU. Wow. Přišla obrovská radost a hrdost.

Ale pocity se v nás často střídají jak na běžícím pásu. Úzkost, strach, únava. Tíha zodpovědnosti a obavy, jak to zvládneme. Co všechno se změní? Nikdo nás na tuto novou roli obvykle nepřipravuje. Nemluví se o tom, jakoby se jednalo o jasnou přirozenost. Narodí se dítě, jsi mámou a hotovo, tečka. Co bys víc chtěla? Nějak to dáš jako všechny ostatní.

Realita mateřské po porodu se zdá nahony vzdálená obrázkům z časopisů a reklam. Tělo bolí, psychika je rozhozená, hormony s námi cloumají a ztěží zvládáme zákládní péči o sebe. Najíst se, osprchovat, vyčistit zuby a dojít na záchod. Vše se točí kolem miminka. Jak může tak malý uzlíček způsobit totální ztrátu svobody? Spánek se stane nedostatkovým zbožím a než nám to dojde a smíříme se s tím, může pár (tý)dnů trvat.

Ačkoliv jsem před těhotenstvím byla schopna logisticky zorganizovat několik zásilek denně, clít a komunikovat s celým světem jak na běžícím páse, po porodu bylo největším problémem, jak miminko držet, nakrmit a přebalit. Dosavadní život byl překopán od základů.

Jenže víte co? Já myslím, že o to jde. Pěkně nás to hodí zpátky k sobě, k tomu důležitému. K životu v opravdovosti a jednoduchosti. To důležité je vlastně jednoduché.

Připadáte si někdy méněcenná, protože se JEN staráte o dítě? Nezdá se to být dost? Já se cítila nedostatečně, protože jsem nevydělávala peníze. Ani nevím, kdy mě ten pocit přešel. Myslím, že to šlo ruku v ruce s uvědoměním, jak jsem jako máma důležitá, že kdyby se mělo finančně vyčíslit, co vše děláme, staneme se najednou pořadnými zbohatlíky.

V začátku mateřství jsme obvykle většinu času samy, což vnímám jako silně nepřirozené. Představovala jsem si, jak lidé asi žili komunitně a pomáhali si. Brečela jsem a uprostřed vzlyků jim záviděla. Nejistota se stala mou blízkou společnicí. Pomaloučku polehoučku mě opouštěla a já zkušenostmi nabírala sílu a rostla jsem jako máma. Opět víceméně sama nebo ve své malé sociální bublině.

A tak mě napadá… proč se o takových věcech sakra nemluví? Proč se mateřství zametá pod pomyslný koberec a radši se řeší politika a ekonomika, zahraniční vztahy? Jako bychom se halili do závoje ega a „světových“ témat, jen abychom se nemuseli zabývat tím, co nám jde na tělo a do hloubi duše.

Žijeme stále v patriarchální kultuře, kde se ženská témata moc nenosí. Neoceňují se. Stát si mě cení na 7000 Kč měsíčně. Za poslední roky se rapidně zdražuje a platy rostou, ovšem mateřský příjem nevzrostl za posledních ani o korunu.

Mateřství je nebo může být nádherné a bytostně se dotýká nás všech, našeho srdce. Všichni máme mámy, všichni jsme prošli zázrakem stvoření.

I proto chci všem mámám projevit úctu a hluboký respekt. Jak by bylo krásné, kdyby uctívání matek bylo součástí naší kultury.

Mateřství je náročná cesta vedoucí přes různá úskalí, temná zákoutí a je leckdy lemovaná bolestí. Ale je nesmírně důležitá pro vývoj a budoucnost celé společnosti.

V této souvislosti bych vás chtěla inspirovat, abyste se ocenily a nečekaly, až to udělá někdo jiný. Když se budeme chovat jako moudré královny, ostatní se tak k nám začnou chovat také. Jste úžasné bytosti, zvedněte hlavu, narovnejte záda a pořádně se nadechněte. Dostaly jste dar, který žádný muž nemůže plně pochopit. Z pochopitelných důvodů, nemůže ho zažít.

Nejsme jen mámy, je to jedna z našich rolí. Naše JÁ tam někde uvnitř není touto rolí. Ale může se díky ní realizovat a mnoho naučit.

Pokud by se vám hodila berlička, omrkněte eBook Co ví moudrá máma. Zasvětí vás do tajů spokojené mámy, které byste rozhodně měla znát.

 

 

Ukazuji ženám, jak procházet mateřstvím s laskavým nadhledem a respektem k dětem i sobě.

Můj příběh si přečtěte zde >>

Jsem autorkou eBooků Co ví moudrá máma, 6 tipů, jak na mateřské neztratit sama sebe a 11 zkratek pro pohodu matek.

Také pro vás mám videoseriál Co je úžasného na mateřské dovolené.

Můžete mi napsat na email lucie@luciekirby.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů